Institut pro politiku a společnost, Friedrich Naumann Foundation a Evropské liberální fórum si Vás dovolují pozvat na mezinárodní konferenci Výzvy pro Evropu.
Konference probíhá pod záštitou Adriany Krnáčové, primátorky hl. m. Prahy a za finanční podpory Evropského parlamentu.
Od roku 2009 Evropa čelila a čelí mnoha krizím. Objevily se i hlasy, že by se na všechny krize a výzvy měla zřídit databáze. Krize eurozóny neodezněla, ale byla jen zastíněna jinými, urgentnějšími záležitostmi. Stále se diskutuje, zda by Řecko mělo či nemělo zůstat v eurozóně. Je zde hluboká dluhová krize jižních členských států. Čelíme ruské agresi na Ukrajině a výzvy související se stabilizací Ukrajiny. Dále proces brexitu, krize na evropském energetickém trhu a energetická závislost na Rusku. V současných dnech jsou všichni znepokojeni migrační krizí, bezpečnostní krizí ano krizí Schengenu. Mezi hlavní výzvy patří jednání s Tureckem a vypořádání se se Sýrií a samozvaným Islámským státem. Následují evropské politické krize jako vzestup politického extremismu, rozdělení Východ-Západ a v neposlední řadě evropská krize vedení EU, ale i základních hodnot, sdílení a solidarity. Konference Výzvy pro Evropu bude směřovat k pochopení těchto problémů a nastíní případná řešení v evropském kontextu.
VÝSTUPY Z KONFERENCE
Eurozone, Greece and catastrophic debt crises
Helena Horská – Greece: Is There Any Harmless Solution?
PROGRAM
8:30 – 9:00 Registrace
9:00 – 9:05 Úvodní slovo
Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost (Česká republika)
Detmar Doering, projektový ředitel (nastávající) pro Střední Evropu a Pobaltí, Friedrich Naumann Foundation (Německo)
9:05 – 10:30 Panel A: Evropská vize, hodnoty, vedení, solidarita a federalismus
Bartłomiej E. Nowak, vedoucí katedry mezinárodních vztahů, Univerzita Vistula (Polsko)
Kai-Olaf Lang, ředitel evropského oddělení ve Stiftung Wissenschaft und Politik (Německo)
Leszek Jazdzewski, šéfredaktor polského sociálně-politického časopisu Liberté! (Polsko)
John Lloyd, přispěvatel do Financial Times (Velká Británie)
Iliya Lingorski, předseda bulharské sekce Evropské ligy pro ekonomickou spolupráci (Bulharsko)
Moderátor: Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost (Česká republika)
10:30 – 11:15 Hovory pro Evropu
Václav Bělohradský, publicista, kandidát do Senátu ČR za ČSSD a SZ (Česká republika)
Jacques Rupnik, profesor na univerzitě Sciences Po v Paříži a čestný hostující profesor na Univerzitě Karlově v Praze (Česká republika)
Moderátor: Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost (Česká republika)
11:15 – 11:30 Přestávka na kávu
11:30 – 13:00 Panel B: Migrace, bezpečnost, budoucnost Schengenu
J. E. Aldo Amati, velvyslanec Itálie v České republice (Itálie)
Grigorij Mesežnikov, politický analytik, zakladatel a předseda slovenského Institutu pro veřejné otázky (Slovensko)
Jacques Rupnik, profesor na univerzitě Sciences Po v Paříži a čestný hostující profesor na Univerzitě Karlově v Praze (Česká republika)
Tereza Engelová, žurnalistka a dokumentaristka (Česká republika)
Moderátor: Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost (Česká republika)
13:00 – 13:45 Oběd
13:45 – 15:00 Ralf Dahrendorf Roundtable: Hovory pro Evropu
Organizováno Evropským Liberálním Fórem
Hovory pro Evropu uvede Felicita Medved, prezidentka Evropského liberálního fóra.
Andrej Babiš, ministr financí České republiky (Česká republika)
Guy Verhofstadt, předseda frakce Evropského parlamentu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (Belgie)
Moderátor: Pavel Telička, europoslanec (Česká republika)
Tato diskuze je organizována Evropským liberálním fórem (ELF) za asistence Institutu pro politiku a společnost a kofinancována Evropským parlamentem. Evropský parlament nenese odpovědnost za obsah programu, ani za způsob, jakým s ním bude nakládáno. Názory, které zde budou prezentovány se nemusí nezbytně shodovat se stanovisky Evropského parlamentu a Evropského liberálního fóra.
15:00 – 16:30 Panel C: Eurozóna, Řecko a katastrofické dluhové krize
J.E. Efthymios Efthymiades, velvyslanec Řecka v České republice (Řecko)
Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank v Praze (Česká republika)
Iliya Lingorski, předseda bulharské sekce Evropské ligy pro ekonomickou spolupráci (Bulharsko)
Zdeněk Kudrna, výzkumník v Salzburg Centre of European Union Studies na Salzburské univerzitě (Česká republika)
Krisztián Szabados, ředitel maďarského Political Capital Institute (Maďarsko)
Moderátor: Aleš Chmelař, vedoucí Oddělení strategií a trendů EU Vlády ČR (Česká republika)
16:30 – 16:45 Přestávka na kávu
16:45 – 17:30 Hovory pro Evropu
Martin Stropnický, ministr obrany České republiky (Česká republika)
Jan Macháček, předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost (Česká republika)
Moderátor: Anna Matušková, politoložka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (Česká republika)
17:30 – 19:00 Panel D: Ukrajina a asertivní Rusko
Bartłomiej E. Nowak, vedoucí katedry mezinárodních vztahů, Univerzita Vistula (Polsko)
Kai-Olaf Lang, ředitel evropského oddělení ve Stiftung Wissenschaft und Politik (Německo)
Leszek Jazdzewski, šéfredaktor polského sociálně-politického časopisu Liberté! (Polsko)
John Lloyd, přispěvatel do Financial Times (Velká Británie)
Grigorij Meseznikov, politický analytik, zakladatel a předseda slovenského Institutu pro veřejné otázky (Slovensko)
Moderátor: Petr Kolář, bývalý velvyslanec České republiky v USA a Rusku (Česká republika)
19:00 – 20:00 Networking
Svezte se na konferenci s Uberem!
Jedete s Uberem poprvé? Použijte kód CHALLENGESCZ a získejte jízdu do 400 Kč!
Máte už nainstalovaný Uber? Použijte kódCHALLENGES50 a získejte slevu 50% slevu na jízdu na konferenci!
Panel A: Evropská vize, hodnoty, vedení, solidarita a federalismus
Evropská identita nikdy nebyla přes všechno snažení politiků víc než pouhou vizí. Tato vize navíc postrádá koherenci a mimo to je soustavně podkopávána národními zájmy a „Evropany na částečný úvazek“, což znemožňuje logický postup směrem k evropskému federalismu. Evropské národy chtějí požívat výhod společného trhu a vztahů v rámci evropské rodiny, ale zároveň si ponechat svou vlastní národní identitu. Jeden z nejdůležitějších členů Unie dokonce dospěl k závěru, že už v ní nechce být. Dosáhli jsme limitu evropské integrace?
Otázky:
Existuje vůbec nějaká evropská vize? Jak může Evropa pokračovat dál, když členské státy mají tak odlišné představy o její budoucnosti? Pamatujeme vůbec nějakou dobu, kdy Evropská unie nebyla v krizi? Jak by měly evropské vlády k Evropě přistupovat, když je budoucnost tak nejasná?
Panel B: Migrace, bezpečnost, budoucnost Schengenu
Pokračující migrační krize se z pohledu evropského kontinentu stala hlavním symptomem válek v Sýrii a Iráku, stejně jako vzestupu takzvaného Islámského státu. Tlak na veřejné služby, například sociální bydlení, zdravotnictví a školství, byl v minulosti hlavním zdrojem znepokojení v souvislosti s příchodem mnoha – v extrémním případě Německa více než milionu – nových obyvatel. Ať se nám to líbí nebo ne, od teroristického útoku v Paříži v listopadu 2015 a rozsáhlých, zřejmě koordinovaných, novoročních sexuálních útoků napříč Německem se však hlavní otázkou v souvislosti s migrační krizí stala národní bezpečnost. Mnoho západoevropských zemí teď zápasí s hledáním rovnováhy mezi humanitou a bezpečností.
Otázky:
Mají státy povinnost postarat se o uprchlíky? Jak rozpoznat uprchlíka od ekonomického migranta? Nesou státy, které intervenovaly na Středním východě, jako Velká Británie a Francie, větší odpovědnost než státy, které se tamějších válek neúčastnily? Jak dlouho, pokud vůbec, může Schengen za současných podmínek dál existovat? Jsou migranti bezpečnostní hrozbou?
Panel C: Eurozóna, Řecko a katastrofické dluhové krize
Kromě několika vzácných výjimek se ekonomický šok z let 2007/8 projevil ve všech vyspělých zemích světa. Některé čelily zničujícímu propadu a některé trpí důsledky krize až doteď. Nejvíce takových případů se nachází v eurozóně: Portugalsko, Španělsko, Irsko, Kypr a nechvalně známé Řecko. Tyto státy nebyly schopny platit své dluhy a následkem toho i veřejné služby včetně zdravotnictví a vzdělávání, zatímco trh práce se zhroutil.
Otázky:
Do jaké míry tyto země stále trpí následky zadlužení? Je rozpad eurozóny stále hrozbou? Měly by členské státy EU mít v budoucnu povinnost podílet se na pomoci zadlužených zemí? Měla by se tato povinnost vztahovat na nečleny eurozóny? Jak by mohlo vypadat případné řešení evropské dluhové krize? Jak tato krize od svého počátku změnila EU?
Panel D: Ukrajina a asertivní Rusko
Evropa krizím čelila vždy. Nikdy však téma evropské integrace a identity nevyvolalo tak násilné a krvavé nepokoje, jako se to děje od roku 2014 na Ukrajině. Evropa se nachází ve střetu se světovou jadernou mocností o vliv v zemi, kde významná část obyvatelstva nemá zájem ani touhu se do Evropy integrovat. Tato krize ohrožuje Ukrajinu, kterou trhá v půli, i Evropu, která se najednou nachází v dosahu čím dál asertivnějšího Ruska.
Otázky:
Do jaké míry má ruské vedení pravdu v tom, že expanze EU na východ je „agresivní“? Stojí integrace Ukrajiny do EU za riziko případného krveprolití? Jak mohou být udrženy přátelské vztahy mezi Evropou a Ruskem? Je Ukrajina problém Evropy? Bylo nizozemské referendum posledním hřebíčkem do rakve evropsko-ukrajinského přibližování?
Evropský parlament ani Evropské liberální fórum nenesou za akci odpovědnost.
PARTNEŘI
GENERÁLNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER
