Poprvé jsem si naplno uvědomila význam obranného průmyslu, když jsem se účastnila debaty o budoucnosti české armády po začátku války na Ukrajině. Debatu jsme vedli na střední škole s naším učitelem na Globální politiku. Atmosféra byla trošku napjatá, protože týden před tím nás ten stejný učitel uklidňoval, že k žádné invazi na Ukrajinu nedojde. Mluvili jsme nejen o nových bezpečnostních hrozbách, ale i o tom, že bez propojení domácí výroby a zahraničních partnerů se Česko nikdy nestane skutečně odolným a spolehlivým spojencem. Tehdy mi došlo, jak zásadní je toto téma i pro naši ekonomiku a bezpečnost.

Rostoucí tlak na modernizaci armád NATO a investice do obrany otevírají Česku šanci, jakou jsme desítky let neměli. Máme silnou tradici, schopné firmy a možnost propojit se s nejvyspělejšími partnery od USA po Švédsko. Otázka zní jasně; „Dokážeme tuto příležitost využít naplno?“.