26. 2. 2025, Praha

Kulatý stůl

Českou republiku čekají na podzim klíčové volby a vláda, která z nich vzejde, bude mít novou šanci pozvednout naši zemi nejen v oblasti ekonomiky, ale také v digitalizaci a podpoře malých a středních podniků – tedy sektorů, které jsou klíčové pro dlouhodobou prosperitu. Diskuze na kulatém stole se zaměřila na hlavní výzvy, kterým česká ekonomika čelí, a na možná řešení pro zajištění její konkurenceschopnosti v rychle se měnícím světě.

Hlavní ekonomické výzvy

Podle účastníků diskuze se česká ekonomika stále zotavuje z dopadů pandemie COVID-19 a čelí důsledkům kumulované inflace, která se od pandemie vyšplhala na přibližně 30 %. Tento vývoj měl dopad na všechny vrstvy společnosti, přičemž reálné mzdy nerostou odpovídajícím tempem. Snižování schodku státního rozpočtu je pomalejší, než se očekávalo, což přináší otázku, zda a jakým způsobem lze veřejné finance stabilizovat bez nadměrného daňového zatížení obyvatel.

V této souvislosti zazněl názor, že jedním z možných opatření k efektivnějšímu výběru daní by bylo opětovné zavedení evidence tržeb (EET), která by mohla snížit podíl šedé ekonomiky. Podle některých studií se odhaduje, že zrušení EET znamenalo výpadek 2 až 3 % HDP. Téma bylo diskutováno zejména v souvislosti s přístupem k výběru daní – zda je důležitější nezvyšovat daňovou zátěž, nebo se spíše soustředit na efektivnější výběr daní, například prostřednictvím moderních technologií.

Podpora podnikání a inovací

Další klíčovou oblastí diskuze byla podpora podnikání, investic do vědy a výzkumu a vytvoření příznivějšího prostředí pro start-upy. Zaznělo, že pro mnoho začínajících podnikatelů nejsou hlavní bariérou ani tak finance, jako spíše nedostatečně pružné legislativní prostředí, které znesnadňuje jejich rozvoj. Příkladem je chybějící úprava zaměstnaneckých akcií, která by mohla být motivací pro talenty v technologickém sektoru.

Rovněž byla zmíněna potřeba efektivnějšího řízení státní správy a zjednodušení procesů, které dnes podnikatelé vnímají jako složité a časově náročné. Jako možné řešení byla navržena lepší koordinace mezi ministerstvy, která mají překrývající se agendy – například průmysl, doprava a regionální rozvoj. Podle některých účastníků by mohlo být přínosné zvážit vytvoření ministerstva hospodářství, které by zastřešovalo některé z těchto oblastí a tím zefektivnilo rozhodovací procesy.

Energetická politika a její dopady

Významným tématem diskuze bylo zastropování cen energií a jeho načasování. Někteří účastníci vyjádřili názor, že opatření přišlo pozdě, což vedlo k obtížné situaci pro firmy i domácnosti. Oponentní názor ovšem poukazoval na to, že v rámci celé EU byl český přístup srovnatelný s jinými státy.

Dále se diskutovalo o možných krocích ke snížení energetických nákladů pro firmy a domácnosti, přičemž zazněl návrh na revizi některých prvků Green Dealu s cílem zajistit jeho efektivnější implementaci v českém prostředí. Další možností, která byla otevřena k diskuzi, bylo snížení korporátní daně, které by mohlo podpořit investice v České republice.

Digitální infrastruktura jako základ moderní ekonomiky

V závěru setkání se účastníci věnovali také digitalizaci a budování moderní infrastruktury, která je klíčová pro rozvoj podnikání i veřejné správy. Zazněly podněty ke zlepšení koordinace výstavby telekomunikační infrastruktury – například s ohledem na to, že její realizace dnes podléhá komplikovaným procesům, do nichž vstupují různá ministerstva a regulační orgány. Bylo navrženo zjednodušení legislativy, které by umožnilo rychlejší budování vysokorychlostních sítí na celém území České republiky.

Shrnutí

Diskuze u kulatého stolu ukázala, že česká ekonomika čelí řadě výzev, které bude muset budoucí vláda řešit, ať už se jedná o stabilizaci veřejných financí, podporu podnikání, investice do vědy a výzkumu, nebo o rozvoj digitální infrastruktury. Opatření, která budou přijata, budou mít dlouhodobé dopady na konkurenceschopnost České republiky, a proto je důležité vést o nich širokou a odbornou debatu.