Hra s čísly, nebo umění možného? Státní rozpočet 2024
Událost s názvem „Hra s čísly, nebo umění možného? Státní rozpočet 2024“ se uskutečnila 8. prosince 2023 v Eventovém centru Sněmovní 7. Při příležitosti pracovní snídaně vystoupila Alena Schillerová, stínová ministryně financí a současná poslankyně, Pavel Řežábek, ekonom z Národohospodářské fakulty VŠE a Richard Hindls, statistik a ekonom z Fakulty informatiky a statistiky VŠE. Celou akci moderoval ekonom Martin Zeman.
Cílem této akce bylo přiblížit otázky týkající se státního rozpočtu na rok 2024 a s ním spojená témata jako hospodářský růst, konsolidační balíček, inflace a nezaměstnanost.
Úvodního slova se ujala paní poslankyně Alena Schillerová, která kritizovala aktuální způsob sestavování rozpočtu. Současná situace je podle ní bezprecedentní, poněvadž doposud žádná vláda, respektive ministerstvo financí, neporušilo právní zákony k sestavování státního rozpočtu. Nicméně právě tento jev je možné vidět při plánování rozpočtu na rok 2024. Jednotlivé daňové balíčky mají vliv na hospodářský růst a klesají kapitálové výdaje, což se dá považovat za negativní jev. A v neposlední řadě kvůli nim probíhají škrty např. ve zdravotnictví. Poslankyně Schillerová podotkla, že u současné vlády není vidět žádná hospodářská strategie. Musí se vytyčit konkrétní kroky, díky kterým se Česká republika posune ekonomicky výše.
„Radši špatný rozpočet než žádný.“ – Alena Schillerová
Ekonom Pavel Řežábek pronesl, že v dnešní vládě není žádný kvalitní ekonom či makroekonom, což je zásadní chyba. Zprvu zmínil, že aktuální plán konsolidace, tedy ustálení veřejných financí, za konsolidaci nepovažuje. Bylo by třeba ji provádět při vyrovnaném rozpočtu a v takovém stavu se ten současný nenachází. Vyjádřil se také k inflaci, během které za normální situace vydělávají hlavně dlužníci, v tomto případě stát, ale momentálně dluhy jen rostou. Dalším problémem je míra nezaměstnanosti. Je mnoho volných pracovních míst, ale málo nezaměstnaných. Nebýt ukrajinských pracovníků, tak se pracovní trh zhroutí, protože by se mohl začít vyvíjet tlak na mzdy. Další důležitou otázkou je chování fiskální politiky, která by se měla v případě zvýšení ekonomiky zpřísňovat a při klesání uvolňovat, ale nyní se děje opak. Pavel Řežábek rozpočet zhodnotil tak, že je zatím neuchopitelný a nevysvětlitelný.
„Neřeší se příčiny ekonomických problémů, ale až potom jejich důsledky.“ – Pavel Řežábek
Podle Richarda Hindlse jsou hlavními vrcholy rozpočet, míra inflace, hospodářský růst a nezaměstnanost. Největší chybou konsolidačního balíčku jsou plošná opatření. To, co stát vydělá na daních, ztratí při podpoře slabších. Spotřeba domácností neroste, protože se lidé bojí utrácet a odkládají svou spotřebu na přijatelnější období. V míře inflace je podle Hindlse nejvíce chyb. Zásadním problémem byla nečinnost v roce 2022 a rozhodnutí nechat inflaci takto „běhat“. Situaci nijak nepomohlo rozhodnutí České národní banky, která nastavila úrokovou sazbu na 7 % a řešení mělo přijít především v podobě zastropování cen ze strany výrobců energie. Dále podotknul, že základní je hospodářský růst a položil otázku, co je to za ekonomický model, kdy je téměř nulová nezaměstnanost, ale přitom se setkáváme s poklesem na všech úrovních. Jedná se o model, kdy máme kvalifikovanou pracovní sílu, která je špatně zaplacená a oprava tohoto modelu bude podle něj trvat dlouho.
„Cílem společnosti je růst životní úrovně a její spokojenost.“ – Richard Hindls
Vystupující se shodli na tom, že se musí stanovit konkrétní kroky, na jejichž základě se ekonomika bude ubírat tím správným směrem. Rozpočet je zatím neuchopitelný a konsolidační balíček není konzistentní a chybí základní koncept. Dalším shodným a důležitým bodem je důležitost hospodářského růstu.